teda holky, já jsem teď otevřela blog a bulím tu, jak mám radost z vašich příspěvků, moc děkuju všem:
to Irena: díky, máslo je můj oblíbený příměr, už nevím, kdo je tady autorem, ale je to přesně 55,2 kusů odhozených másel :o))))
to Nada: taky moc pěkný příměr s vlakem, ten taky beru "za svůj" ;o)
to Luisa: asi jsem furt děcko :o), u "Romanky" zvlhlo první oko :o))
to Gladlys: tady zvlhlo to druhé oko :o)
to Jahoda: díky :o)
to Aranelka: ryba, vidíš, ty já taky miluju, mňam!!

Joo a gratuluji k úbytku, páni !

Jsem na tom stejně, hospůdek a hospod se nevzdávám! Dávám si zeleninový salát, rybu - tu nejdřažší :o) a pro dobrou náladu decku bílého :o)

Velká gratulace. Seš šikulka!

Romčo...já to věděla!!! Věděla jsem, že to dokážeš :-) A ta paní prodavačka, no to musel být prostě balzám na duši :-) Vím, jak to potěší, když si někdo všimne...najednou je jasné, že o té změně už ví i okolí (i když to třeba všichni neříkají) a nejen Ty. Moc, moc, moc Ti to přeju a přeju Ti, aby se Ti dál takhle dařilo :-)

ahojky....musím se také přidat ke gratulantům.....ROMANKO - JSI DOBRÁ!!!!.....držím palce....:-))))Tvůj plán je super.....a jen tak mimochodem, sama pracuji v restauraci a kdyby se k nám všichni báli chodit....tak nevím....šla bych pod most....:-)))) vím moc dobře, že záleží jen na správném výběru jídla a zajisté pokud požádáš a přesné zvážení surovin, z kterých Ti jídlo připravili ,tak si parádně můžeš vše napsat do sebekoučinku a je to....zvolíš-li kuřecí steak se zeleninou (pokud možno čerstvou) a nenecháš si jídlo zalít šťávou či výpekem....tak věz, že neprohloubíš.....:-))))) a nakrásně můžeš hodovat s přáteli v hospůdce.....:-)))))....Tvůj tzv."štěk" se mi moc líbil....:-)))))

Romano, jsem ráda, žes ten vlak na dlouhou štreku rozjela a už nejsi cestující, který z něj může kdykoli vystoupit, ale mašinfíra, na kterém hodně záleží. I vlak má zastávky, ale zase se rozjede a cíl je jasný.

Ta váha je teda skvělááááá, moc ti to přeju :-)))
Když jsi takto v pohodě, tak už to pojede určitě jak po másle :-).

Leni to je moc milý, děkuju ti! :o)

Romčo,moc gratuluju,je vidět,že nastal posun v tvém myšlení...teď už to bude hračka..mám z tebe radost...tolik jsem ti fandila,když jsem četla ty zoufalé blogy,tohle mě tedy potěšilo...jen tak dál:-)fandím ti pořád:-)

Peti, máš pravdu, začátky byly chmurné, občas, ale každé deko mínusu na váze mě dobíjí, jako bych si něco šlehla (myslím? nikdy jsem si nic nešlehla :o))) a co mě vůbec nabilo, na mých kg totiž ani tenhle úbytek dle mého není vidět na venek, ale dneska ráno, když jsem nakupovala zásoby, se mě moje oblíbená prodavačka zeptala, jestli jsem nezhubla, no to byla nálož!!!! :o)), tak jsem hned nahlásila číslo :oDD

ooo, vy zlatíčka, nafukuju se tak, že se bojím, že po explozi spadne i celej barák :o)))

Romčo jsi kabrňák, krásně sis to srovnala a zahodila strach. Jsem na tebe, stejně jako ostatní, hrdá. A gratuluji k úbytku!

Romčooo, to je supeeeeeeer :-)) Jejda, mám z Tebe ohromnou radost. Když si vzpomenu na začátky (hi hi hi hi)... To je právě ono, už víš JAK to napravit a to je báječný :-)

Dobré ránko, díky Jonasku, Peti, Mončo! Peti, přesně tak, je to taková jakási svoboda ... UVažovala jsem velmi vážně o bariatrické operaci, než jsem tu myšlenku alespoň prozatím zaplašila. Už nikdy bych si nemohla dát, na co mám chuť, jakýkoli větší "úlet" by mohl mít fatální následky. V tom je tohle svoboda. naprostá, trošku nebezpečná :o)), ale ne život ohrožující. Udělám chybu, ale můžu ji hned pak napravit :o))
A navíc, ráno se váha zbláznila (vím, že je to výkyv, ale stejně jásám) a ukázala o -2,4kg míň než včera :o))))))). Tak se zítra nezvážím, abych si ten pocit hodně užila, než se to trošku zase vrátí nahoru. Takže ke dnešnímu dni: -13,8 kg :o)))))

Romi - díky za blog. Fakt super povzbuzující. Taky mám hroší váhu, ale jedu teprve druhý týden, tak doufám, že za pár týdnů to budu mít v hlavě srovnané jako ty.

Romčo, víš jak je skvělé, krásné, povzbuzující číst takové řádky? :-) Ta radost tryská z každého slova :-) Myslím, že jsi "dospěla" co se jídelníčku týká :-) je to úžasná radost, když nemáš strach, že přešvihneš, že nedodržíš ... :-) ohromná svoboda. Moc Ti to přeju, jsi báječná! :-)

Skvělé - nejen ty kilogramy, ale i ten postoj.

to Irena66: díky :o)
to Pyszkova: to bychom se museli vidět až za dva roky a ne za měsíc - stou bradou :o))))), ale díky ;p)

Romfor - Hezkýýýýý! Jen tak dál. Jen, prosím, nepřehazuj v hlavě výhybku na špatnou trať. Bezpečně doraz do vysněného cíle a neusni na vavřínech. Přeji ti, aby těm tvým kolegům z bývalé práce spadla úžasem brada, až tě uvidí jaká jsi kočka.

No jo, proč si odpírat radosti života, když to jde tak krásně vyřešit? Nalajnované to máš krásně, tak ať ti to tak parádně vždycky vychází :-). Večer si krásně užij :-)

Mrytil, díky, je to fakt, čtvrtek jsu místo hospody s hůlkama s kamarádem, tak se taky těším a hospodu si dám zase za odměnu příště ;o)

Lenor, Helpac, děkuju, já mám nebo hlavně měla opravdu největší problém v hlavě, na tom musím makat moc a lepší se to :o), mám i primy psycholožku a nutr. terapeutku ze stobu, tak na to nejsem sama :o)

Ahoj Romčo, ale to je úžasný a smysluplný štěk! Vypadá to na nějaký zásadní obrat ve tvém přístupu - a je vidět, že z něj máš radost! Tak si to hezky užij, jak tu radost, tak ty návštěvy restaurací. Člověk přece nemusí přijít o posezení s přáteli jen kvůli tomu, že kdysi neuměl ukočírovat svůj jídelníček. Hurá do toho!

ahoj lidičky, děkuju za milé příspěvky :o)
to Bonakva: díky, mě to taky trvalo, vlastně ještě nejsem 100% jistá v kamflecích, ale zlepšuje se to, hlavně oproti začátku, kdy jsem si první tři, čtyři týdny říkala a bála se, jestli to zase není jen tak jako, na chvíli a pak zase prohra, teď je to o dost lepší, jistější :o)
to Dolly: já jsem antikafař, nikdy jsem kafe nepila,a le teď zjišťuju, že to je prima berlička, když je na "něco" chuť a to mlíčko je k ní v poho, nesladím nic celý život, takže to mám s cukrem jednoduchý a nemám ráda ty medové sušenky, co k nim dávají, tak ani to mě netrápí :o))
to Nickiecz: děkuju moc, to zahřálo :o)
to Desire: to je legrace, já mám ráda čokoládu, dost často si myslím, že mám na ni chuť, ale když se pokusím si tu představu zreálnit, zase tolik mě neláká, jako by mi za to nestála. S čím bojuju, jsou chutě na uzeniny, ty miluju a teď nejím (vysočina), což je ale vzhledem k tomu, co to je za "svinstvo", fajn :o)
to Kubikula: :o), paní, děkuju ...mám radost, že jsi tu ...
to Kun69: Ahoj, já s pohybem bojuju, snažím se, to zase jo, ale zatím jsem nedosáhla cíle, jako to mají mnozí ostatní, že "by mi to vyloženě dělalo radost" a mooooc mě to bavilo. Hýbu se, protože je to třeba, a zkouším opatrně, co mě vážně chytne :o)
to Mopik: je to fakt, to je asi základ, neomlouvat si, že, vlastně můžu a "ne moct" takhle obden - na to jsem dojela při posledním (teda, to je doufám tento), resp. předposledním pokusu :o))

Super čteníčko Romčo a nejkrásnější na tom je,že v hlavě už to máš vyhrané,takže to půjde krásně a samo:-).

Gratuluju-myslím, že je to utebe velký myšlenkový posun...Držím palce :-))

Mylsím, že tvůj blogový štěk není vůbec špatný :) Je to super přestat se toho bát.. taky by mě mrzelo nemoct jít už nikdy do restaurace, hospůdky.. Takže jen tak dál. A i kdyby sis někdy dala něco vysloveně nedietního tak se nic nestane, jen se to nesmí stát pravidlem :)

ahojky, to je směr... nebát se nebojovat s tím, nevyčítat si. já v den co nedodržím , tak se snažím více se hýbat. koriguji váhu od listopadu 2009 (měsíc s vámi tady) a vím, že dokud jsem to chápal jako boj, ...prohrával jsem. takže jen tak dál, radost z hospody a posezení se umocní pohybem, který eliminuje prohřešky :-) HURA taky se už nebojím, hodně štěstí všem

Klobouk dolů paní, ráda čtu že jsi si to srovnala v hlavě a výsledek se dostavil. Jen tak dál

Skvěle jsi to zvládla. Ty to umíš tak krásně vyjádřit :-). Taky si teprve teď uvědomuji, že si vlastně nemusím nic odpírat. Všechno můžu a to, co je vyloženě nezdravé, například ty čipsy, na to už ani nemám chuť :-) a když mě někdy fakt přepadne a neodolám, tak si dám a vím, že další dny to zase hravě napravím. Není nad plánované úlety :-)

Podobně jako bonakva :) Strašně dobře se čteš, doufám, že brzy přibude něco dalšího :)) 11,4 kg je naprostý luxus to ti teda musím kočko přiznat, řekla bych jen tak svým laickým odhadem, že jsi právě tímto pocitem, že se v podstatě nemusíš bát, udělala dost zlomový krok. Jen ta dál :)

Ale to vůbec není nesmyslný blogový štěk. Já jsem před časem podobné dilema také řešila. Jde to, dávám si maso a zeleninu, k pití presso, vodu, colu light, někdy vinný střik. A jednou za čas si dám něco dle chuti, ale stejně toho nesním tolik, co dřív. Zkrátka víme co děláme, máme to pod kontrolou a jak píšeš, není čeho se bát.

Romí, mně trvalo půl roku, než se mi to v hlavě všechno srovnalo a zjistila jsem, že můžu vlastně všechno :) a od té doby (a opravdu to může být tak měsíc) se dokážu obejít vez sladkého a když ho chci, tak si ho předem nějak zakomponuji.
A s tou večeří to teda vidím úplně stejně :D ve čtvrtek jdu na véču s kamarádem a mám v plánu obrovský zeleninový salát s grilovaným kuřetem (a to jsou teda kusy, jen to neodhadnu, kolik to váží) a opečeným toustíkem. A od té doby, co hubnu už si nedávám svoje oblíbené karamelové latté, ale presso s mlékem. Nejen, že je tam rozdíl asi 30Kč, ale také je to latté na mě už dost sladké a když si chci presso osladit, použiji sladidlo :)

Těším se na další štěk (ať je brzo), výborně se mi čteš ;)

děkuju, děkuju, ale je to z hroší váhy, takže ono to šlo na začátku samo :o))

7 týdnů a skoro 12 kilo dole? Obrovský úspěch, gratuluju!!!!